VZNEŠENOST A BÍDA VOJENSKÉHO ŽIVOTA (Alfred de Vigny)

    Nebudu se tedy příliš tvářit jako válečník, protože z války jsem toho mnoho neviděl. Mám však právo ho­vořit o mužných zvycích v armádě, kde jsem nebyl ani v nejmenším ušetřen námahy a nepříjemností, jež mi zocelily duši neochvějnou trpělivostí, protože ji donutily soustředit síly na samotářské rozjímání a studium. Mohl bych rovněž ukázat, co je přitažlivého na divokém, byť velmi nepříjemném životě ve zbrani, protože jsem dlou ho žil mezi ozvěnou bitev a sněním o nich. Kdybych se nebyl cvičil v soustředěném a vytrvalém pozorování, je­hož jsem měl využít v budoucnosti, znamenalo by to pro mne čtrnáct ztracených let. Armádnímu životu vděčím dokonce za názory na lidskou povahu, jak bych ji roz­hodně nebyl našel jinde než ve vojenském kabátě. Ně­které scény člověk objevuje pouze prostřednictvím zne­chucení, jež by bylo skutečně nesnesitelné, kdyby nás čest nenutila je snášet...