V. Bolchovitinov, A. Bujanov, G. Ostroumov, V. Zacharčenko - VYPRÁVĚNÍ O RUSKÝCH VYNÁLEZCÍCH A OBJEVITELÍCH

"Evopa je chudší na nadané lidi než my!"

(Vladimír Iljič Lenin)

„…Mnozí západní dějepisci se stále ještě odvažují přímo falšovat dějiny vědy a techniky, jenom aby zatajili a zamlčeli nepopiratelné prvenství ruské vědy v četných základních oborech vědění. Neštítili se žádných prostředků. Stávalo se, že cizí učenci si bez okolků přisvojovali ruské objevy a vynálezy. Cizinci často jen poněkud zdokonalili vynález ruského učence a pak vydávali celý vynález za svůj, původní! Soustavně zatajovali objevy ruských vědců, učiněné dávno před podobnými objevy na západě…

  … Dýchání je nutnou podmínkou existence živého organismu. Ruští učenci V. I. Palladin a A. N. Bach odhalili tajemství tohoto složitého životního procesu…

  … Inženýr Vladimír Grigorjevič Šuchov, kterého celý svět zná jako nadaného konstruktéra a mechanika, sestavil v roce 1890 methodu destilace nafty, při níž bylo možno získat mnohem větší množství kerosinu a benzinu než při obyčejné destilaci … Šuchovův vynález převzala Amerika, kde se velmi rozšířil. O několik let později se ruský objev vrátil do vlasti, ale již s anglickým jménem cracking …

  … Lomonosov vystihl, že podstatou blesku je elektřina, a správnost svého předpokladu potvrdil nezvratnými pokusy, když směle svedl nebeský oheň do své laboratoře. Těchto pokusů účastnil se jeho přítel akademik Richman, veliký vědec a vynálezce prvního přístroje k měření elektřiny. Richman byl při jednom z pokusů bleskem usmrcen…

  … Elektrické světlo se zrodilo v laboratoři petrohradského akademika Vasilije Vladimiroviče Petrova, velikého fyzika své doby. Při zkoumání účinků elektrického proudu z ohromné baterie článků, již sám sestavil a jež byla svou kapacitou na svou dobu rekordní, provedl Petrov tento pokus: připojil na baterii dvě tyčinky z dřevěného uhlí a spojil je. Zablýskla jiskra. Petrov nepatrně vzdálil uhlíky od sebe, takže mezi nimi zůstala malá mezera. Avšak jiskra nezhasla, nýbrž přeměnila se v oslnivě jasný plamen, tvořící zářící můstek mezi uhlíky. Tak byl dne 23. listopadu 1802 objeven elektrický oblouk…

  … V roce 1876 ruský vynálezce Pavel Nikolajevič Jabločkov rekonstruoval oblouk Vasilije Petrova. Geniálně jednoduše rozřešil problém regulace oblouku … Jabločkovova svíčka si rychle dobyla světového uznání. V osmdesátých letech osvětlovala ulice a divadla Paříže, zříceniny římského Colosea, ulice Londýna, zasvitla v paláci kambodžského krále, v daleké Persii. Světlo k nám přichází z Ruska, Rusko – země světla, psaly  noviny v rozmanitých jazycích…

  … První prakticky upotřebitelnou žárovku zkonstruoval ruský inženýr Alexander Nikolajevič Lodygin a 11. července 1873 ji předvedl v činnosti na jednom z petrohradských náměstí… V roce 1877 spatřil Edison Lodyginovu žárovku; přivezl ji do Ameriky ruský poručík Chotinskij … Americká reklama hlásala, že Edison vynalezl žárovku…

  … Velkého úspěchu v oboru silové elektrotechniky dosáhl inženýr Čikolev, který v roce 1872 spojil vjedno elektromotor se šicím strojem…

  … Již roku 1724 předstihlo Rusko ve výrobě železa nejen Francii, Německo a Ameriku, nýbrž i Anglii, která měla do té doby největší báňský a hutní průmysl … Mohutný proud železa z ruských vysokých pecí kryl spotřebu nejen Ruska, jeho armády, loďstva a hospodářství. Rusko se stalo také hlavním dodavatelem železa na světovém trhu. Byla dávána přednost ruskému, uralskému železu před každým jiným železem. Uralské železo se značkou Starý sobol nemělo konkurence. Cizí průmyslníci, kteří nemohli soutěžit s ruskými hutníky, často padělali uralskou značku, aby zabezpečili odbyt svému železu…

  …Velmi cenný vynález uskutečnil v druhé polovině minulého století kazaňský student medicíny Petr Petrovič Kňaginskij, který vynalezl sázecí automat, první sázecí stroj na světě … Jeho automatický stroj se objevil o patnáct let dříve než linotyp a o šestadvacet let dříve než monotyp…

  …Tajemník Ruské fyzickochemické společnosti zapsal dne 7. května 1895 do protokolu o poradě společnosti: A. S. Popov přednášel o Vztahu kovových prášků k elektrickým vlnám. Přednášející na základě toho, že kovové prášky jsou velmi citlivé i na velmi slabé elektrické vlny, sestrojil přístroj k zjišťování atmosférické elektřiny … Tento prostý protokol je zapsán navždy v historii rozvoje techniky. Není to nic jiného než křestní list jednoho z největších vynálezů lidského ducha – radia … Radio je výtvor Popovův a žádným padělatelům dějin, ani italskému ministru Merlinovi, ani markýzi Salarimu, ani americkým radiolhářům, kteří se ještě dnes snaží přiznat Popovovo prvenství podvodníku Marconimu, nepodaří se zamlčet historickou pravdu…

  … Ruský inženýr B. L. Rozing vynalezl roku 1909 první kathodní televizor – předchůdce dnešní televisní soupravy…

  … Roku 1770 byl z Finska do Petrohradu dopravován ohromný balvan, vážící 1 200 tun, pro podstavec pomníku Petra I. Tento balvan prošel pouť delší než šest set verst … Balvan se valil na třiceti broncových koulích, které byly uloženy mezi žlaby zvláště k tomu odlitých objímek. Tato konstrukce byla v podstatě prvým valivým ložiskem na světě…

  … Vynikajícím novátorem techniky byl Lev Sobakin. V době tří let, od roku 1800 do roku 1803 uskutečnil Sobakin mnoho vynálezů: hasicí stroj, váhy nové konstrukce, řezací stroj, kterým se z kovových desek vyřezávaly kroužky jako polotovary pro výrobu mincí, tiskací lis na tisk bankovek, dva šroubořezné stroje, válcové dmychadlo bez klikového hřídele, které bylo mnohem účinnější než obyčejné kovářské měchy, vrtací stroj k vyvrtávání velkých válců a mnoho jiných…

 … Ruský vědec, proslulý akademik Nikolaj Pavlovič Petrov, uveřejnil roku 1882 v Inženýrském věstníku práci nazvanou Tření ve strojích, v níž osvětlil jedno z nejtemnějších míst mechaniky … dokázal, že správně mazané tuhé plochy se nemohou zadřít, protože je od sebe odděluje tenký povlak…

  … Ivan Ivanovič Polzunov byl syn vojáka. Narodil se roku 1728 v Jekatěrinburgu. Navštěvoval tovární školu a potom pracoval jako „mechanický učeň“ s platem jednoho rublu za měsíc … Aby mohl uskutečnit svou novátorskou ideu, rozhodl se sestrojit „ohňový stroj“, který by byl schopen, jak psal Polzunov, „podle naší vůle vykonávat vše, čeho bude zapotřebí“ … Po dlouhých měsících klopotné práce, po bezesných nocích, strávených nad výkresy, po nesčetných náčrtcích a pokusech byl nakonec veliký problém rozřešen. Roku 1763 předložil Polzunov představenstvu Kolyvanskovoskresenských závodů projekt parního stroje … Při konstruování svého stroje zformuloval Polzunov osmdesát let před Mayerem a dlouho před Joulem základní zákon thermodynamiky, který praví, že teplo a práce jsou rovnocenné … Brzy se však projevila nezkušenost nástupců geniálního vynálezce. Nevědomá správa závodu při odstraňování přirozeně se vyskytujících závad nového stroje prováděla na něm svá neodborná „zlepšení“. Tak na příklad aby odstranili vůli mezi písty a válci, obalili písty březovou kůrou, ale kůra „velmi ztvrdla a v ložná místa voda kromobyčejně silně vnikati začala“. Stroj tak pracoval do 10. Listopadu 1776, kdy se zastavil, poněvadž tekl kotel … Polzunovův stroj byl nakonec zničen zločinem ředitelů hutě, Irmana a Millera. Roku 1779 vydali neuvěřitelný rozkaz: „Ohňový stroj rozebrat, strojovnu zbourat a dříví účelně upotřebit.“ Ti dva to byli, kdo zničili Polzunovův stroj a zůstavili po něm jen zbořeniště, pro něž se udrželo lidové pojmenování „polzunovovské popeliště“ …

  … Vydáme-li se na cestu do dávných časů po lesklé stužce kolejí, přijdeme na Altaj k břehům říček Zmejevky a Korbalichy. Zde byly téměř před dvěma sty lety vynalezeny kolejnice a po prvé použito kolejnic jako základu železniční trati … Veliký ruský hydrotechnik, „vodní mistr“ Kozma Dmitrijevič Frolov, vystavěl zde roku 1763 plně mechanizovaný podnik na dobývání a zpracování rudy, první takový podnik na světě … Zde po prvních kolejích na světě jezdily vagonky naložené rudou …

  … Miron Čerepanov už roku 1829 připadl na myšlenku postavit „parní vůz“. Pro svůj úmysl vzbudil zájem otcův a vbrzku se oba mechanikové dali do práce. V zaostalých poměrech carského Ruska postavili velmi složitý stroj – parovůz, který svými vlastnostmi značně předstihoval Raketu Stephensonovu, jednu z prvních lokomotiv v Anglii…

  … Roku 1731 naplnil rjazaňský písař Krjakutnoj velký pytel kouřem a vznesl se do vzduchu o půl století dříve než Francouzi bratři Montgolfierové, kteří jsou pokládáni za vynálezce balonu. Starobylý rukopis o tom praví: „… udělal si věc jako veliký míč, nafoukl jej dýmem škaredým a smrdutým, přidělal si k němu smyčku, sedl do ní a zlý duch ho zdvihl nad břízu a potom jím udeřil o zvonici…“

  … A když s pocitem největší úcty  obrátíme svůj pohled do minulosti a pátráme po tvůrci prvního letadla na světě, setkáme se se jménem vynikajícího Rusa Alexandra Fjodoroviče Možajského. Právě on vědecky odůvodnil aerodynamický let, ověřil správnost svých závěrů na modelu a potom postavil a vyzkoušel letadlo, šestadvacet let před Američany bratry Wrightovými, kterým se za hranicemi ještě dnes přisuzuje prvenství ve stavbě letadla…

  … Historické doklady nezvratně svědčí o tom, že první předek automobilu vznikl v Rusku v 18. století . Skoro sto let před Draisem, který byl považován za prvního stavitele samohybného povozu, vynašel a sestrojil „samochodnou koljasku“ sedlák z nižněgorodské gubernie Leontij Šamšurenkov … navrhoval sestrojit také „hodiny-verstoměrky“, první tachometr na světě…

  … Nové druhy rostlin a zvířat se tvořily tisíciletým vývojem. Veliký ruský vědec Ivan Vladimirovič Mičurin umožnil vytvářet nové, dokonalé formy za několik let…

  … Od dávných dob vynikalo Rusko svými koni, skotem a ovcemi … Národy našeho Dalekého Severu již od věků chovaly a pěstovaly tažné psy. Plemena, jež vychovaly, nemají sobě rovných … A sob, jenž si zaslouží názvu polární kůň! Ani jeden živočich se s ním nemůže měřit v rychlosti běhu se zápřeží po čerstvě napadlém sněhu. Chov sobů byl vyspělý jen v Rusku … Sovětští chovatelé drůbeže vytvořili nové plemeno slepic, jejichž maso je velmi chutné … Známý sovětský chovatel dobytka Stanislav Ivanovič Štěmjan vytvořil v krátké době plemeno skotu s vysokou dojivostí … Pěstuje mladý dobytek v chladných chlévech a zavedl methodu „studeného odchovu“ … Když svého času vypravovali Ivanu Vladimiroviči Mičurinovi o Štěmjanovových pokusech, zvolal: „Chlapík! Je na čase, abychom i v chovu dobytka byli podnětní a odhodlaní!“…