Život je tragédií pro toho, kdo cítí, a komedie pro toho, kdo myslí (Jonathan Swift)

RÉGLEMENT CONCERNANT L’EXERCICE ET LES MANOEUVRES DE L’ INFANTERIE (1792)

RÉGLEMENT CONCERNANT L’EXERCICE ET LES MANOEUVRES DE L’ INFANTERIE (1792)

PRVNÍ    LEKCE.

Postoj vojáka. (Position du Soldát.)

2.  (Sch. lil, fig. 1 a 2.) Paty na stejné úrovni a tak blízko u sebe, jak to dovolí tělesné dispozice vojáka; chodidla v úhlu o málo menším než pravém a obě stejně vytočená; kolena napnutá, ale ne silou; trup rovný v bocích, nachýlený dopředu; ramena dozadu a zároveň skleslá, paže přirozeně
svěšené, lokty u trupu; dlaň lehce vytočená ven, malíček vzadu a dotýkající se švu na kalhotách; hlava přirozeně přímo, brada ke krku aniž by jej zakrývala; oči upřené na zem asi patnáct kroků
[9,7m] před sebe.

3. Poznámky k postoji vojáka.

Paty na stejné úrovni;

Kdyby totiž byla jedna pata více vzadu, rameno na stejné straně by rovněž bylo více vzadu, případně by postoj vojáka musel být nucený.

Paty více či méně u sebe.

Protože vojáci s nohama do x a ti, co mají nohy silnější, nemohou paty úplně srazit.

Chodidla stejně vytočená, špičky ne příliš od sebe.

Kdyby totiž bylo jedno chodidlo více vytočené, táhlo by s sebou i rameno, a kdyby byly špičky příliš daleko od sebe, voják by nemohl vychýlit trup dopředu bez vrávorání.

Kolena napnutá, ale ne silou.

Kdyby voják kolena příliš napínal, jeho postoj by byl nucený a únavný.

Trup rovný v bocích.

Neboť toto je jediný způsob, jak voják dosáhne vyváženého postoje. Instruktor si všimne, že většina nováčků má zlozvyk vychylovat rameno, prohýbat se do strany, nebo vystrkovat bok, zejména levý když nesou zbraň, a bude usilovat o nápravu těchto nedostatků.

Horní část trupu vychýlená dopředu.

Nováčci jsou běžně uvyklí dělat přesný opak, chtějí-li stát zpříma vystrkují břicho, prohýbají se v kříži a ramena tlačí dozadu, což je nevhodné zejména při pochodu, jak bude vysvětleno v poznámkách k zásadám kroku. Návyk vychylovat horní část trupu dopředu je tak důležitý, že instruktor musí v začátcích i trochu přehánět, zejména v případě mužů, kteří mají sklony k opaku.

Ramena dozadu.

Kdyby totiž měl voják ramena dopředu a záda ohnutá, což je běžný zlozvyk venkovanů, nemohl by se ani vyrovnat, ani ovládat přesně svou zbraň. Je tedy velmi důležité tento nedostatek napravit. Instruktor proto musí dát pozor, aby byl frak a kabátek nováčků dostatečně široký a nebránil tak postoji, kterému je chceme naučit. Je třeba také pečlivě dbát toho, aby netlačili ramena příliš dozadu, což by vedlo k prohnutí se v kříži.

Paže přirozeně svěšené, lokty u trupu, dlaň lehce vytočená ven, malíček vzadu a dotýkající se švu na kalhotách.

Je to důležité proto, aby voják nesl správně svou zbraň a zaujímal v řadu jen tolik místa, kolik vyžaduje snadné ovládání zbraně a aby měl správně umístěné lokty. Tato pozice paží, loktů a rukou tyto požadavky umožní splnit a k tomu zajistí stažení ramen.

Hlava přirozeně přímo.

Kdyby totiž byla pozice hlavy nucená, strnulost postoje by se projevila v celé horní části trupu a ztížila by pohyby, což by činilo držení těla obtížným a namáhavým.

Oči upřené přímo před sebe.

Protože přímá pozice hlavy je nejjistějším prostředkem, jak naučit vojáky držet ramena pevně. Této nezbytné zásadě, jíž musí vojáci navyknout, musí být věnována nejvyšší péče.

4.  Poté, co instruktor objasnil nováčkům zásady postoje,
naučí je otáčet hlavou doprava a doleva. Za tím účelem velí:

1.  Téte. = (A) DROITE. (vpravo hleď)

2.  FIXE. (přímo hleď)

 

5.   Na konci druhé části prvního povelu otočí voják bez zbrklého pohybu hlavu doprava tak, aby vnitřní koutek levého oka proťal linii knoflíků kabátku. Oči hledí na linii očí mužů stejného řadu.

6.   Na druhý povel vrátí hlavu do původní přímé polohy, jež je základní pozicí vojáka.

7.   Pohyb pro vlevo hleď (téte á gauche) se provádí opačným způsobem.

8.   Instruktor bude hlídat, aby pohyb hlavy nezpůsobil pohyb ramen, což by se mohlo stát při zbrklém provedení.

9.   Když bude instruktor následně chtít uvolnit pozornost a nařídit pohov, velí:

REPOS. (pohov)

10.  Na tento povel již voják nemusí udržovat nehybnost
ani postoj.

11.  Chce-li instruktor, aby voják zaujal opět obojí, zavelí:

1.  Garde á vous. (pozor)

2.  PELOTON, (pelotone)

12.   Na první povel voják zpozorní. Na druhý zaujme

předepsaný postoj a znehybní...


Zdroj ZDE

Vyhledávání