Autorský kolektiv - MALÝ POLITICKÝ SLOVNÍK PRO MLADÉ KOMUNISTY

 „komunismus – nejvyšší typ společenskoekonomické formace. Je to beztřídní společenské zřízení s jediným všelidovým vlastnictvím výrobních prostředků a naprostou politickou rovností všech členů společnosti. Zabezpečí všestranný rozvoj lidí, a to na základě mohutného vzrůstu výrobních sil, rozkvětu vědy a techniky. Množství společenských produktů, společenské bohatství umožní uskutečnit zásadu Každý podle svých schopností, každému podle jeho potřeb. Komunismus je vysoce organizovaná společnost svobodných a uvědomělých pracovníků, v níž se plně rozvine společenská samospráva, práce ve prospěch společnosti se stane pro všechny první životní potřebou, uvědomělou nutností a každý bude uplatňovat své schopnosti tak, aby přinášel společnosti co největší užitek. Jeho první fází je socialismus (viz) …

„Marxismus-leninismus – revoluční učení K. Marxe, B. Engelse, V. I. Lenina. Ucelená vědecká teorie, která má tři hlavní součásti: filozofii; politickou ekonomii; vědecký komunismus. Marxismus vznikl ve 40. letech 19. století. Rozpory kapitalistické společnosti, velké objevy přírodních věd i úroveň historických a sociálních výzkumů umožnily odpovědět na palčivé otázky života a boje dělnické třídy. Stalo se tak v teoretických pracích K. Marxe a B. Engelse. V epoše rozkladu kapitalismu, který přecházel do svého posledního stadia – imperialismu, rozvinul marxismus V. I. Lenin. Marxismus-leninismus ve všech jeho součástech vyznačuje důsledný materialismus (tj. materialistický přístup ke všem jevům skutečnosti, včetně společnosti), dialektická metoda zkoumání a zdůvodnění historické úlohy dělnické třídy jako tvůrce beztřídní komunistické společnosti. Je pro něj příznačné těsné spojení teorie a praxe, které ho odlišuje od různých reformistických a revizionistických teorií, i to, že se rozvíjí jako živé, činorodé, kritické, revoluční tvůrčí učení v souladu s proměnlivými podmínkami a s novými poznatky jiných věd. Je to učení neslučitelné s dogmatismem. Marxismus-leninismus postihuje objektivní zákonitosti přírody, společnosti i vědomí a ukazuje cestu k dalšímu poznání světa a jeho zákonů, dává vědeckou orientaci v praktické činnosti, při přetváření skutečnosti a společnosti …“

socialismus – nižší fáze komunistické společenskoekonomické formace (viz komunismus). Odstraňuje soukromé vlastnictví výrobních prostředků, vykořisťování a tím i třídní antagonismus. Vytváří a upevňuje společenské, socialistické vlastnictví výrobních prostředků, které má dvě formy – družstevní čili skupinovou a státní neboli všelidovou. V socialistické společnosti existují ještě třídy – dělnická třída a družstevní rolnictvo, mají však neantagonistický charakter a jejich odlišnost vyplývá z rozdílného stupně zespolečenštění výrobních prostředků; dále vrstva inteligence (existuje ještě podstatný rozdíl mezi fyzickou a duševní prací). V socialismu se uplatňuje zásada odměňování podle množství a kvality práce. Vedoucí silou socialistické společnosti je dělnická třída vedená komunistickou stranou …

Rozvinutý socialismus – zákonitá etapa vývoje komunistické společenskoekonomické formace. Je to společnost, v níž byla vytvořena taková materiálně technická základna, která je s to zajistit neustálý růst životní úrovně lidu, stále příznivější podmínky pro všestranný rozvoj osobnosti každého člověka, rozkvět vědy a kultury. Dochází v ní ke sbližování všech třída sociálních vrstev socialistické společnosti; na základě právní a faktické rovnosti všech národů a národností i jejich bratrské spolupráce vzniká nové historické společenství lidí, vysoce organizovaných, ideově vyspělých a uvědomělých pracujících – vlastenců a internacionalistů. Životním zákonem každého občana je péče o blaho celé společnosti, péče o blaho všech. Je to společnost reálné demokracie, jejíž politický systém zajišťuje účinné řízení všech společenských záležitostí, stále aktivnější účast pracujících na řízení státu a spojení reálných práv a svobod občanů s jejich povinnostmi a odpovědností vůči společnosti …

Reálný socialismus – socialismus, který se prakticky realizuje na vědeckých základech marxismu-leninismu. V řadě zemí je již skutečností (realitou). Jde tudíž o jeho odlišení od různých „socialismů“, jimiž se buržoazní ideologové, pravicoví oportunisté a revizionisté snaží zpochybnit Leninovu poučku, že podstatné, obecné rysy socialistické revoluce a výstavby socialismu budou ve všech zemích shodné, i když jejich formy mohou být různé podle konkrétně historických podmínek …

Praha 1983