Joseph Heller - HLAVA XXII

  Bylo to přímo  k popukání, ale doktor Daneeka se nesmál. Krátce se ušklíbl, teprve  když za  ním Yossarian po  návratu z dalšího letu  zase přišel a znovu žadonil, bez  velké naděje na úspěch, aby ho už nepouštěl do vzduchu. Vzápětí se však doktor Daneeka opět zabral  do svých vlastních problémů, mezi  něž patřil i Náčelník  Bílý Polozub, který ho celé dopoledne vyzýval na indiánský zápas, a vlastně i Yossarian, který  zrovna  v tu chvíli došel k závěru, že je blázen.
  „Zbytečně ztrácíte čas," byl mu doktor Daneeka nucen sdělit.
  „Cožpak  vy nemůžete  člověku, který se zbláznil, zakázat lítat?"
  „Samozřejmě můžu. Je to dokonce moje povinnost. Podle předpisu jsem povinen každého, kdo je stižen duševní poruchou, vyřadit z letové služby."
  „Tak proč z ní nevyřadíte mě? Já jsem blázen. Zeptejte se Clevingera."
  „Clevingera? A kde je pan Clevinger? Najděte mi Clevingera, a já se ho zeptám."
  „Tak se ptejte kohokoli jiného. Všichni vám rádi  potvrdí, že jsem nesporně blázen."
  „Jsou to cvoci."
  „Tak proč je nevyřadíte z letové služby?"
  „Proč mě o to nepožádají?"
  „Protože jsou to blázni."
  „Jistě že jsou to blázni,"  souhlasil doktor Daneeka. „Vždyť i sem vám před chvilkou říkal, že jsou to cvoci. Ale může člověk připustit, aby blázni rozhodovali o tom, jestli jsou blázni, nebo ne?"
  Yossarian se na něj chladně zahleděl a  pak to zkusil z jiného konce.
  „Je Orr blázen?"
  „Jistě," přisvědčil doktor  Daneeka.
  „A můžete ho vyřadit z letové služby?"
  ,,To můžu, samozřejmě. Ale musel by mě o to nejdřív požádat. To je součást předpisu."
  „A proč vás tedy o to nepožádá?"
  „Protože je to blázen," řekl  doktor Daneeka. „Musí to být cvok, když ještě pořád lítá na operační úkoly,  ačkoli se už kolikrát ocitl v takových situacích, že to přežil jenom zázrakem. Jistě že ho můžu vyřadit z letové služby.  Ale nejdříve mě  o to musí požádat."
  „A to je všechno, co by musel udělat,  kdyby se z toho chtěl dostat?"
  „To je všechno. Ať mě o  to požádá."
  „A vy ho pak můžete vyřadit z letového nasazení?"  ptal se Yossarian.
  „Nikoli. Já ho pak nemůžu vyřadit z letového nasazení."
  „Chcete říct, že je v  tom nějaký háček? Začíná mě z vás bolet hlava."
  „Hlava vás začíná bolet z Hlavy XXII,  ne ze mě," řekl na to doktor Daneeka. „Podle Hlavy XXII totiž  člověk,  který žádá o vyvázání z bojového nasazení, nemůže  být blázen."
  Nebylo  divu,  že  z  Hlavy  XXII  je občas zabolela hlava. V tomto případě konstatovala, že zájem  o vlastní bezpečnost, který voják projeví tváří  v  tvář bezprostřednímu ohrožení, je projevem racionálně normální mysli. Orr byl blázen, a mohl tedy být vyřazen z letového  nasazení. Chtělo to pouze jedno: aby o to požádal. A jakmile by to udělal, nebyl by už blázen  a musel by dál  létat. Orr by byl  blázen,  kdyby dál létal  bombardovat, a jednal by rozumně, kdyby požádal,  aby už nemusel, ale tento rozumný čin by měl nutně za následek, že by musel létat dál. Když bude dál létat, znamená to, že je blázen, a tak  už létat nemusí: když  už  však dál létat  nechce, znamená to,  že  je mentálně  naprosto  v pořádku,  a musí tedy  létat  dál. Na Yossariana učinila absolutní prostota této klauzule Hlavy XXII hluboký dojem a obdivné hvízdl.
  „To musela být hlava,  co  tu Hlavu  XXII vymyslela," poznamenal.
  „To vám řeknu," souhlasil doktor Daneeka.
  Z logiky Hlavy XXII se člověku točila hlava, ale Yossarian ji chápal naprosto jasně. Úsporná přesnost a dokonalá návaznost jednotlivých složek měla  v  sobě cosi  z  elegance  dobrého moderního umění i z jeho schopnosti šokovat,  a Yossarian si chvílemi nebyl zcela jist, zda se v ní opravdu správně orientuje, stejně tak, jako někdy pociťoval rozpaky nad dobrým moderním uměním...