Lee Wallek - MAFIÁNSKÝ BOSS ANEB JAK DOSÁHNOUT ÚSPĚCHU

    Pokud vás občas nepřekvapí vlastnosti lidí, nerozumíte jim. Skutečnost, že se to týká každého, ještě však neznamená, že se lidé nedají roztřídit do určitých základních typů; nesmí vám ovšem příliš vadit určité jejich překrývání, míšení nebo zjednodušení.
    Na jedné kategorii lidí byste však jako boss nikdy neměl mít zájem, ať už spadají do kterékoli z typových skupin: na elegantním žvanilovi. Uhlazené kecy podřízených kápů nebo pěšáků vás přece nezajímají. Vy máte zájem na výsledcích. Ty musí mluvit samy za sebe.
    Ani o celou řadu dalších variant lidských typů, kategorií osobností, nemusíte projevovat zájem, pokud tito lidé nemají nějaké zvláštní schopnosti k vykonání určitých prací, po jejichž provedení se s nimi můžete bez cavyků rozloučit. Jsou to například ubrečenci, zbrklouni, vyžírky, věčné drbny, samolibí vejtahové. V podstatě jde o to, že byste neměli zaměstnávat nikoho s kým je těžké vycházet, ale ani toho, kdo se češe jinak než se vám líbí. S takovými lidmi se rychle rozejděte. To patří k výsadním právům každého bossa.
    Zapamatujte si:
    1. nikdo nikoho pro nic za nic nezaměstnává. Lidé dostávají peníze jako odměnu za to, co udělají. Zdůrazňuji: nikdo, nikoho.
    2. vždycky existuje nejmíň tucet dalších lidí, kteří mohou tu samou věc udělat právě tak dobře. Je na vás, abyste si vybrali, nepotřebujete se nechat omezovat někým, kdo všechno ví a zná a kdo na vás tlačí špatným směrem. Toto pravidlo trhu platí i v manželských a mileneckých záležitostech. Máte kolem sebe lidi, kteří se hystericky rozčilují, jsou často mrzutí, váhaví, hodně mluví a málo udělají? Dejte jim padáka. Bude to možná dobré i pro ně, zdaleka nejlepší to však bude pro vás. A udělejte to hned teď.
    V každém podniku a organizaci můžeme pozorovat v zásadě čtyři typy zaměstnanců:
    1. hloupé a líné (neambiciózní),
    2. chytré a líné,
    3. hloupé a ambiciózní,
    4. chytré a ambiciózní.
    První typ - člověk hloupý a líný - obvykle neví jestli by se měl škrábat napřed na zadku a potom na bradě, anebo naopak. Jsou to hlupáci, packalové, nešikové, malé duše. Jednoho dne nabudete pocitu, že se tímto způsobem chová tři čtvrtiny vašich zaměstnanců, v podnicích však jich zřídkakdy bývá přes polovinu, obvykle je jich tak 25-30 %.
    Pokud dostávají jednoduché, přesně vymezené pokyny, budou dost dobře vykonávat každodenní rutinní práce, obvykle se spokojí s nabídnutým zvýšením platu (polovinu nebo ještě míň ve srovnání se zvýšením životních nákladů) a budou patřit k vašim nejvěrnějším duším. Naštěstí se dají využít a každý podnik musí takové lidi zaměstnávat, protože není dostatek lepších.
    Na druhý typ - člověka chytrého a líného - byste měli co nejvíc nakládat. Tihle lidé se budou dívat jak se mravenec táhne s kupkou sena a ani prstem nehnou, pokud však budou muset, pak v té kupce i jehlu najdou. Znamená to, že musí být pořád k práci poháněni. V takovém případě ji udělají. Musíte dbát na to, aby je vaši lampasáci neustále popoháněli. V podniku udělají hlavně lepší jemnou práci.
    Mnoho manažerů považuje chytré a líné lidi za obtížné a dělají všechno pro to, aby je nepřijímali nebo aby se s nimi rozžehnali. To je chyba. Tito lidé jenom potřebují, aby byli motivováni špičatou holí. Je zvláštní - ale možná, že ani ne zas tak moc - že rádce je často právě tento typ. Nic ho totiž nežene k tomu, aby svého mozku využil k budování vlastní moci, ale jeho mozek je natolik dobrý, aby si vedl dobře jako poradce.
    Třetí typ - člověk hloupý a ambiciózní - se obvykle dá poznat tak, že vám pořád lichotí. Tito lidé vědí, že na jahody patří hnůj, zatímco my ostatní dáváme přednost šlehačce a cukru. Do určitého momentu může být tento typ lidí užitečný, protože pilně pracují, aby se vám zalíbili. Bývají to schopní poskoci. Přestávají být užiteční v okamžiku, kdy nabudou přehnaného sebevědomí a začnou nárokovat, aby se víc braly v úvahu jejich schopnosti a když začnou přijímat úkoly, na které jim síly a mozek nestačí.
    Pokud nepracují pod schopným lampasákem, jsou tito lidé navíc nespolehliví a jejich obvykle špatně skrývaná panovačnost a domýšlivost odpuzuje ty, co případně pracují pod nimi. Chtějí kontrolovat, vládnout, ale nemají na to.
    Pochlebování, kterým vás zahrnují, jim nakonec brání v tom, aby byli trvale loajální. To nás ovšem nemusí překvapovat, protože každý ambiciózní člověk je v podstatě neloajální - chce se přece dostat na místo, které zaujímá někdo nad ním. Víte to sám podle sebe. Hloupý a ambiciózní člověk má smůlu. Není natolik mazaný, aby své ambice držel pod kontrolou dokud nenastane vhodná chvíle pro rozhodný krok, aniž by narušil chod celého podniku. A proto v okamžiku, kdy tento typ člověka způsobí první problémy tohoto druhu, je nutné se ho zbavit.
    Pozor však na jedno. Hloupý a ambiciózní zaměstnanec (stejně jako zaměstnanec hloupý a líný, to je nutno poznamenat), přestože je to ve své podstatě blbec, může být mazaný. Němci takovým lidem říkají dummschlau, mazaný hlupák. Takový vychcánek je v podniku velice nebezpečný, a když se ho podaří vyhmátnout, měl by dostat pořádně zahulit, protože jinak vás zradí. Pokud máte kliku a tento vykuk není dost mazaný, pak se propíchne na nějaké prkotině. V takovém případě se nemilosrdně řiďte zásadou: "Falešný jednou, falešný vždycky" a podle toho jednejte.
    Čtvrtým a posledním typem je člověk chytrý a ambiciózní. Takovým jedincům dávejte stále obtížnější úkoly a za splnění je patřičně odměňujte a povyšujte. Jako osobnost může být takový člověk panovačný zrovna tak jako nevtíravý, popudlivý nebo tolerantní, vážný nebo veselý, zpravidla si však úspěšně poradí s úkoly a podniku přináší prospěch.
    Většina z vašich mužů a žen ovšem nic neví o uvedených čtyřech typech lidí. Vy také málokdy narazíte na člověka, který by vyhraněně patřil k některému z nich.
    Z ideálního hlediska potřebujete, aby pro vás pracovali lidé, kteří k vám mají hluboce loajální vztah, lidé přímí, stateční, tvůrčí, talentovaní, energičtí a tolerantní, lidé, kteří se těší úctě a plní a překračují své úkoly, nevytahují se, nejsou žárliví, nemyslí v prvé řadě jenom na sebe, ale spíš na plnění úkolů a blaho podniku, lidé , kteří se nesnaží honem honem chopit moci, ale umí ji využívat, když je jim svěřena.
    Na takové pašáky jen tak nenarazíte, přesto musíte hledat lidi, kteří by tomu aspoň trochu odpovídali. Ty, kteří se nejvíc přibližují tomuto ideálu, patřičně odměňujte a povyšujte, Povýšení vám přitom o člověku řekne víc, než cokoli jiného. Moc se totiž na člověku projevuje jako rakovina: zvyšuje vědomí vlastní ceny a zároveň potlačuje jiné, lepší vlastnosti, které člověk mohl mít do té doby, než se staly součástí vědomí svého vlastního významu, součástí absolutního vlastního já.
Tohle se člověku nestane jen zcela výjimečně. Prostě je tomu tak: vy jste toho příkladem. Grazie a dio. Díky bohu!