Lepší svět (6)

Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět.
Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.
A kruh se uzavírá…“
(Karel Čapek)

V lednu 1954 spustili američtí imperialisté na vodu první ponorku s jaderným pohonem. Zahájili tak další kolo závodů ve zbrojení. Svaz sovětských socialistických republik, odjakživa proslulý svou mírumilovností a úctou k hodnotě lidského života, si v této pochybné oblasti využití jaderné energie počínal mnohem zodpovědněji než zaoceánští potomci otrokářů a pistolníků z Divokého Západu. Na provokativní výzvu válečných štváčů reagoval tím, že v červnu 1954 uvedl do provozu první jadernou elektrárnu na světě, určenou výlučně pro mírové účely!

V květnu 1954 u nás proběhly volby do národních výborů. Pro kandidáty Národní fronty odevzdali voliči 93,6 % hlasů, pro kandidáty do okresních národních výborů 93,8 % a pro kandidáty do místních národních výborů 94,2 %. Ještě drtivější ranou reakci byl výsledek listopadových voleb do Národního shromáždění. Pro kandidáty Národní fronty hlasovalo celých 97,89 % oprávněných voličů.

Jako další triumf socialistické techniky vysílala Čs. televize v den listopadového výročí Velké říjnové socialistické revoluce první přímou televizní reportáž – přenos ze spontánní manifestace nejširších lidových vrstev na Staroměstském náměstí v Praze. Zahnívající imperialistický svět násilí a bezpráví se zatím zmítal v křečích svého neodvratného zániku: V USA byla patentována mikrovlnná trouba. V Paříži začali prodávat první propisovací tužky. A Edmund Hillary s Tenzingem Norgayem vystoupili – nejspíš z nedostatku uvědomělejších zálib – na Mount Everest...

Dne 29. ledna 1955 se v motolské nemocnici narodil můj mladší bratr Martin. Společně s ním přišla  na svět – kde jinde než v prožrané Francii – teflonová kuchyňská pánev…

V březnu roku 1955 bylo na vysokých školách zavedeno nové označení absolventů jejich fakult. Místo buržoazních titulů jako MUDr., JUDr., PhDr. a podobně se začalo používat proletářštějších (?) označení jako: promovaný lékař, promovaný právník, promovaný filozof a tak dále. Současně byla podle sovětského vzoru zavedena vědecká hodnost kandidáta věd (CSc.). Kromě nových akademických hodností založila vláda i nová vyznamenání: "Řád Rudého praporu práce", "Řád Rudé hvězdy práce", "Za pracovní věrnost" a "Za pracovní obětavost".

Pro ty, kdo si na tituly ani řády ze skromnosti nepotrpěli, se na trhu objevil nový typ osobního automobilu – Škoda-Spartak. Prodával se samozřejmě pouze na poukaz, vydávaný přednostně zasloužilým budovatelům lepších zítřků. Anebo těm, kdo si tento čestný titul dokázali opatřit. V každém případě se však automobil stal dostupný pro nejširší lidové vrstvy, nejen pro úzce omezenou vrstvu parazitní buržoazie. K 1. dubnu 1955 došlo navíc k dalšímu snížení maloobchodních cen spotřebního zboží a k úpravě platů mistrů, učitelů průmyslových a vysokých škol a (některých) lékařů. Jak trefně konstatoval prezident republiky soudruh Antonín Zápotocký, žilo se lépe, žilo se radostněji…

V květnu 1955 byla na obranu proti imperialistické rozpínavosti založena Varšavská smlouva. Jejími členy se kromě Československa staly Albánie, Bulharsko, Maďarsko, NDR, Polsko, Rumunsko a SSSR.

V červenci 1955 otevřeli v USA Disneyland, proslulé středisko úpadkové buržoazní zábavy. Světový tábor míru a socialismu nepotřeboval otupovat třídní instinkty pracujících nabídkou pokleslé zábavy či nákladnou honbou za technickými výstřednostmi. Místo toho se věnoval nepochybně ušlechtilejší péči o rozvoj lidové tělovýchovy. Takže u nás toho roku proběhla 1. celostátní spartakiáda, která měla nahradit zrušené Všesokolské slety. A dobrovolní i nedobrovolní budovatelé nového společenského řádu ochotně převlékli staré tělocvičné úbory za nové, pokrokové, a nadšeně vyběhli na plochu největšího stadionu v Evropě, na níž mnozí z nich před sedmi lety poskakovali ještě před buržoazním prezidentem Benešem…

V únoru 1956 vystoupil na 20. sjezdu KSSS Nikita Sergejevič Chruščov s projevem "O kultu osobnosti a jeho následcích"… Okamžitým důsledkem této nerozvážnosti byly politické otřesy v Polsku a v Maďarsku.  Zatímco v Polsku stačila k pacifikaci pomýlených jednotlivců tamní lidová policie (pouze diskrétně podporovaná vojáky bratrské sovětské armády), v Maďarsku si Rudá armáda musela na podzim zopakovat (podobně jako v Berlíně před třemi roky) svoji historickou osvobozeneckou misi. Na rozdíl od osvobozování Budapešti v roce 1944 zůstala však tentokrát městská zástavba téměř nedotčena…

Na podzim 1956 došlo (po znárodnění Suezského průplavu Egyptem) k druhé válce mezi pseudodemokratickým Izraelem (podporovaným britskými a francouzskými imperialisty) a pokrokově feudálními arabskými státy. Na rozdíl od války předchozí, k níž došlo v roce 1949 (spravedlivý boj židovského národa proti britským kolonizátorům tehdy podporoval i Sovětský svaz) jsme tentokrát konečně stáli na té správné, antisionistické straně…

Rok 1956 přinesl kromě toho i první televizní vystoupení Elvise Presleyho (nikoli ovšem v televizi československé), první videorekordér americké firmy Ampex, broadwayskou premiéru My Fair Lady, premiéru českého filmu podle knihy Antonína Zápotockého Rudá záře nad Kladnem, rozdělení všech restaurací v ČSR do pěti cenových skupin, zkrácení pracovní doby jejich návštěvníků na 46 hodin týdně a první den mé základní školní docházky...

Karel Oktábec|pátek 30. červenec 2010 17:20|karma článku: 13,77|přečteno: 1032 x