Lepší svět (7)

Mladá generace má pocit, že s ní přichází lepší svět.
Stará garda má pocit, že s ní ten lepší svět odchází.
A kruh se uzavírá…“
(Karel Čapek)

Jako další důkaz převahy socialistického společenského řádu nad řádem kapitalistickým byla v lednu 1957 uskutečněna v Československé republice reforma systému důchodového zabezpečení. Hranice důchodového věku byla u mužů stanovena na 60 let, u žen na 55 let. Současně byly zvýšeny dávky nemocenského pojištění a zrušeno jeho zdanění...

Ve volbách do Národních výborů v květnu 1957 hlasovalo pro kandidáty Národní fronty celých 99,12 % oprávněných voličů. Tento (v podmínkách takzvané „buržoazní demokracie“ nepředstavitelný) volební výsledek byl přesvědčivým důkazem mimořádné spokojenosti občanů s politikou strany a vlády…

V důsledku stoupající životní úrovně čekoslovenských pracujících stoupaly i jejich nároky na sortiment a kvalitu zboží, prodávaného ve znárodněných obchodech. Pro uspokojení potřeb i těch nejnáročnějších spotřebitelů byla proto v červenci zřízena firma TUZEX, zabývající se prodejem zahraničních průmyslových i potravinářských výrobků. V jejích prodejnách samozřejmě neplatily československé koruny, nýbrž pouze zahraniční volně směnitelné peníze (valuty), případně speciální poukázky, jimž se obecně říkalo "bony".

Výrazně vzrostl také mezinárodní význam Československé republiky. V únoru byl formálně ukončen válečný stav mezi ČSR a Japonským císařstvím, v březnu byla uzavřena Smlouva o přátelství a spolupráci mezi ČSR a Čínskou lidovou republikou, v dubnu Smlouva o přátelství mezi ČSR a Mongolskou lidovou republikou...

V říjnu roku 1957 vypustili sovětští soudruzi první umělou družici Země, proslulý Sputnik. O měsíc později poslali na oběžnou dráhu Sputnik číslo dvě, nesoucí tentokrát i živého kosmonauta - fenku sibiřského psího plemene jménem Lajka. Tento epochální úspěch sovětské vědy a techniky nebyl pochopitelně po chuti našim posledním zbývajícím reakcionářům, kteří se jej ihned pokusili znevážit pokoutně rozšiřovaným rokenrolovým popěvkem s mimořádně ubohým textem:

„Ti sovětští mužíci
vypustili družici
a Lajku do ní nacpali
a žrát jí ani nedali
a chcíplá Lajka lítá vesmírem…“

V listopadu 1957 zemřel soudruh prezdent Antonín Zápotocký. Také měla premiéru West Side Story (v Americe), Jack Kerouac vydal svoji On the Road (taky v Americe), bibli pozdějšího hnutí hippies. A do třetice v Americe byl vynalezen kardiostimulátor...

Novým dělnickým prezidentem Československé republiky byl zvolen soudruh Antonín Novotný, dosavadní první tajemník KSČ. Své původní funkce se nevzdal, takže dvě nejvyšší státní funkce v ČSR (prezident a první tajemník KSČ) byly opět personálně sloučeny...

Co se kolektivizace československého zemědělství týče, zapsal kronikář typické české obce (městysu) Drnholec, že uplynulý rok 1957 „…znamenal značný obrat v životě naší obce. Byla ukončena socializace vesnice. Dosavadní soukromí zemědělci zvolili práci v kolektivu, vstoupili do JZD nebo na státní statek…“

V červnu 1958 se konal XI. sjezd Komunistické strany Československa, jenž ve svém závěrečném usnesení konstatoval, že se u nás „… dovršila socialistická výstavba, byly odstraněny zbytky vykořisťovatelských tříd a vbrzku bude předstižena úroveň vyspělých kapitalistických států…“

Povzbuzeni tímto zjištěním, založili horníci z Dolu Nosek v Tuchlovicích u Kladna hnutí pracovních kolektivů, usilujících o získání titulu Brigáda socialistické práce. Cílem hnutí, které se postupně rozšířilo do dalších výrobních i nevýrobních odvětví (včetně vědecké činnosti), bylo usilovat o překračování pracovních úkolů, zvyšovat socialistické uvědomění pracujících a jednou provždy už konečně zavést vysněný socialistický způsob života.

Také ve světě násilí a bezpráví se děly věci… Dne 1. února 1958 vyhlásili egyptský a syrský prezident v Káhiře spojení svých zemí ve Sjednocenou arabskou republiku (hlavou nového státního útvaru se stal pokrokový egyptský prezident Gamál Abdal Násir), a zabránili tak imperialisty připravovanému převratu v Sýrii… V březnu 1958, v rámci stupňování válečné hysterie, povolala americká armáda  k výkonu dvouleté vojenské základní služby dokonce i populárního zpěváka Elvise Presleyho… V červnu 1958 připojily USA jako svůj 49. stát Aljašku, kterou američtí imperialisté v 19. století za směšnou cenu (5 centů za hektar) odkoupili od carského Ruska, a která nyní byla svou strategickou polohou u Beringovy úžiny ideálním nástupištěm k pozemnímu útoku na Sovětský svaz… V červenci se americká námořní pěchota vylodila v Libanonu, aby na žádost tamní reakční vlády nezákonně zasáhla do občanské války, v níž pokrokoví libanonští muslimové bojovali o připojení Libanonu k sousední Sjednocené arabské republice…

Obava ze vrůstající nespokojenosti vlastního lidu vedla vládu USA k mnoha zoufalým krokům, směřujícím k otupení třídních instinktů mas. Kromě zaplavení trhu pochybnými novinkami jako hormonální antikoncepce, cvičební obruč hula-hup, skateboard, umělé elastické vlákno (lycra) či technologie stereofonního  záznamu zvuku,  byla v rámci vojenského výzkumu v únoru 1958 vypuštěna i první americká družice Země. V porovnání se sovětským Sputnikem byla směšně maličká. I nám, pionýrům, bylo tehdy jasné, že je to známka technické zaostalosti. Vždyť – jak se s notnou dávkou hřejivého soudružského humoru říkávalo – „… i sovětský trpaslík je největší na světě!“

Karel Oktábec|středa 4. srpen 2010 15:00|karma článku: 10,87|přečteno: 848 x